Exkurze

do ledničky...

Takhle by to nešlo

Moji drazí návštěvníci,

vím, že jsem se pěkně dlouho neozvala. Mám proto ale své důvody. Důvod číslo jedno: Naprosto nemám čas cokoliv psát. Děje se sice poměrně dost věcí, ale já se prostě nedokopu v počítači. Dokonce ani v práci se nerozhoupu k tomu, abych, i když mám čas, sedla k netu a napsala klidně i kratičký článek. A právě u téhle "nechuti" navazuje důvod číslo dvě: Proč bych měla trávit čas psaním článku, když si potom nemůžu přečíst zpětnou vazbu? Vysvětlete mi, jak je možné, že blog denně navštíví 30 lidí a ani jeden nenapíše komentář? To jste tak líní? Nemáte k tomu co říct? Nebo píšu tak špatně, že nepochopíte, co jsem chtěla říct? Mohl by mi to, prosím, někdo vysvětlit? Kdybych chtěla komentář pouze od zainteresované osoby, žádný blog bych si nezakládala, mohla bych se zeptat člověka, se kterým jsem o věci mluvila. Tak jako je to teď. Lidé, kteří mě znají jsou mojí jedinou zpětnou vazbou. Leč, bohužel, neříkám jim všechno. A proč asi? Protože znají mě a znají lidi, o kterých povídám. Vy ne...

Ale proč bych se dál měla namáhat psaním tohodle článku, když jsem si na 90% jistá, že se tady objeví maximálně jeden komentář...?

Laguna

Noční koupání a první jízda

Untitled

Příležitostný abstinent s kručícím břichem

Po dloooouhé odmlce

Se znovu hlásím.

V první řadě bych se moc chtěla omluvit, že sem ještě nepřibyl žádný článek. Vysvětlení je jednoduché. Už od čtvrtka, kdy jsem se vrátila, mám skoro plný diář. Jsem buď v práci a domů přicházím utahaná jako kotě, nebo lítám po městě a večer chodím do hospody, do barů... Prostě si užívám. :) Jen co bude trochu času, předpokládám tento víkend, tak slibuju, že sednu k bloggeru a napíšu, co všechno se stalo, protože se toho stala spousta.

Takže se zatím mějte krásně.
E.