Zabijte mě někdo!

Dneska je opravdu den s velkým D a B... Den Blbec. Nebo spíš Den BLBEC!



Začalo to hnedka od rána:

1.  Jdu s ranní kávou do svého pokoje a ukopnu si o schody malíček takovým způsobem, že ho ještě teď musím každou chvilku přelepovat, protože z něj při sebemenší námaze teče krev.

2. Krájím si svačinu a omylem si nůž upustím na nohu. Zase mi teče krev.

3. V 10:00 si vzpomenu, že má moje sestra zítra narozeniny. Vystřelím od nedopitého kafe a běhám po celém městě, abych sehnala dárek, co jsem plánovala. Mám v plánu jí koupit tabáky do vodní dýmky. Jdu na jisto do mé oblíbené prodejny, ale jaké je pak moje překvapení, když zjistím, že místo tabáků a vodních dýmek se tu teď prodávají kojenecké lahve a hračky. Zkusím tedy jiný obchod. Jeden jediný tabák v celém krámku je kávový. Nevadí, lepší než nic. Ale nedá mi to, abych nezkusila ještě poslední možnost, obchůdek v podchodu. Přijdu tam, vezmu za kliku a zjistím, že mají na 20.7.2011 dovolenou. Se svěšenou hlavou odcházím na zastávku a jedu do práce.

4. Instruktor mi po patnácti minutách v autě řekl, že jestli se: "Kurva už nevzpamatujete, tak vás na nejbližším možném místě vysadím a půjde domů pěšky." Je fakt hezké, když vám někdo v jedné větě nadává a zároveň vám vyká...

5. Teď mi přijeli na recepci tři Němci. Ani jeden z nich neumí anglicky. Super. Hlavně že mám na zdrávce němčinu. Akorát že si po roce ve Francii nevzpomenu ani na to, jak se řekne dobrý den...

Fakt už mě dneska někdo zabte!!!